Městský farní kostel Sankt Jakob

Městský farní kostel Sv. Jakuba byl zmíněn již v roce 1210. Barokní přístavba pochází ze 14. století. Další přestavby si vyžádaly četné požáry a války.

 

Dnešní vnější vzhled  pochází z 18. století. Kolem roku 1850 byl odstraněn barokní interiér a tím došlo i ke ztrátě hodnotných uměleckých děl. Vnitřní chámová loď byla rozšířena v letech 1894/95. Pozoruhodné jsou rokokové štuky na stropě a na oblouku nad kůrem a fresky Otty Gebharda z Prüfeningu. Z doby kolem roku 1900 pocházejí nástropní malby nad kruchtou, které znázorňují zázračnou záchranu a pomoc Svatého Jakuba. Tohoto svatého také představuje také socha v životní velikosti s mušlí a kloboukem poutníka. Soha se nachází na jižní straně. Přehlédnout bychom neměli barevně pestrou, zdobenou kazatelnu  a také Marii bolestnou, stejně jako Pražské jezulátko ne bočním levém oltáři.

Kostel - Redemptoristenkirche

Řád Redemptoriánů zbudoval v Chamu v letech 1900 až 1909 své sídlo a klášterní kostel Marie Pomocné. Od té doby je tato novorománská kamenná stavba symbolem areálu jižně od starého města

Klášter - Marienmünster Chammünster

Kostel nanebevstoupení Panny Marie je označován také jako základní kostel horní části Bavorského lesa. Jeho kořeny sahají až do roku 739, kdy zde regenburští mnichové založili klášter. Z pradávné doby kostela pocházejí dva románské základní kameny (1200 nebo 1300).
 
Mimo jiné je zde pozoruhodná freska, na které je znázorněna legenda o třech žijících a třech mrtvých. Význam kostela je také zřejmý mimo jiné četnými náhrobky kovanými kříži.

Biertor – pivní brána

Vznik této stavby, která se dříve nazývala hradní bránou, sahá pravděpodobně do 14. století. Jako jediná ze čtyř městských bran se tato zachovala. Na základech přilehlé budovy dříve stával chamský hrad. Poté co hrad ztratil svou funkci, byl na jeho místě po roce1642 vybudován pivovar vařící pšeničné pivo. Proto se postupem času hradní brána změnila na pivovarskou bránu.

Fontána na náměstí
Od června 1995 stojí na náměstí fontána umělce Joseph Michaela Neustiftera.
Kdo zde stráví chvíli času, objeví mnoho překvapujících detailů. Například postavu hraběte Lucknera, maršála Francie. Zatímco jsou kolemjdoucí kropeni vodou, dívá se on na zvonkohru na radnici a čeká na to, že mu v 12:05 zahrají jemu věnovanou Marseillaisu.
Lesní čarodějnice se svými dětmi není zlou čarodějnicí, ale spíše milující matkou. Peří, lístečky, květy a výhonky na jejím oblečení připomínají matku přírodu.
Kruh se uzavírá známou legendární postavou Bavorského lesa – Bilmeschneiderem. Srpa na obou nohou měl projít poli a posekat sedlákům úrodu. Zde není Bilmeschneider zobrazením zla, mizérie a hladu. To dokládají různé symboly jako réva, plody, mírové ratolesti, které nosí na svém těle.

Radnice
Radnice, symbol nezávislosti občanů, pochází v Chamu z konce 14. století.

Pozoruhodná je nejen touto dlouhou tradicí, nýbrž především strukturálním spojením s farním kostelem Svatého Jakuba. Přímo na náměstí stojí část této stavby – Langhaus. V této části je v prvním patře vybudován stejnojmenný sál. Tak se odehrávají zasedání rady města a také kulturní představení. V přízemí je v současné době kavárna, dříve sloužilo přízemí jako tržnice.
U vchodu bývalo schodiště a pranýř, z něhož je zachován sloup.
Západní trakt radnice se stupňovitými štíty pochází z první poloviny 15. století. Také na této fasádě se nacházejí stopy bouřlivé minulosti. Je zde židovský náhrobek pocházející z někdejšího izraelitského hřbitova v Regensburku. Byl sem přestěhován poté, co byl po vyhnání židů z Regensburku v roce 1519 zničen také židovský hřbitov. Další pamětní kámen nad vchodem byl dříve umístěn na masné bráně a připomíná vznik vnějších městských hradeb v roce 1430.

Hrabě Nikolaus von Luckner
Nikolaus Luckner se narodil v lednu 1722. Na vrcholu jeho mimořádné kariéry jej v roce 1722 jmenoval král Ludwig XVI. Maršálem Francie. Stal se však obětí francouzské revoluce a zemřel roku 1794 pod gilotinou. Jemu byla věnována píseň Marseillaisa, která je dnešní francouzskou hymnou.
Jeho rodný dům shořel při jednom z městských požárů, proto dnes tohoto významného člověka připomíná jen pamětní tabule. Ta se nachází na místě, kde jeho rodný dům do roku 1873 stál.